Nejhorší je plavání v maskáčích a botách, říká nováček a zároveň i vítěz závodu Iron Engineer

Přelézání betonových zdí, plazení pod ostnatým drátem v přímé palbě nebo přeplavání rybníku, vše v kanadách a maskáčích. 8. ročník překážkového běhu na 10 kilometrů Iron Engineer 2024 v posádce Bechyně opět prověřil více jak 200 účastníků po všech stránkách. 

Na závody velitele 15. ženijního pluku se mohli přihlásit účastníci z různých armádních útvarů nebo složek integrovaného záchranného systému. Soutěžilo se celkem v pěti kategoriích, v tříčlenných týmech (muži, ženy, mix) a  jednotlivcích (muži, ženy). “ V letošním ročníku jsme zaznamenali nárůst počtu smíšených týmů a žen, což nás velice těší. I když je závod označován za „extrémní a těžký“ v armádě a složkách IZS se najde mnoho žen, které se této výzvy nezaleknou a jsou schopné absolvovat závod ve výborných časech (01:08:22) a být na trati velkou konkurencí pro muže, “ okomentoval letošní účast na závodech kapitán Tomáš Funfálek, náčelník tělovýchovy 15. ženijního pluku a hlavní organizátor akce. 

Pro 238 závodníků bylo v prostoru bývalého letiště a ženijních polygonů přichystáno 30 překážek převážně přírodního charakteru, které v mnohém odpovídají podmínkám vojenských cvičišť. „Největší záludností Iron Engineera je to, že účastníci musí celý závod absolvovat v mokrém služebním oděvu a obuvi, u vojáků jsou to klasické maskáče a kanady; u příslušníků IZS jejich zásahový oděv. Hned na začátku je proženeme dekontaminačními sprchami, aby se namočili a pak mohli vběhnout do hořících balíků slámy,“ popsal jednu z přitěžujících okolností celé akce poručík Michal Bárek, náčelník tělovýchovy 152. ženijního praporu a spoluorganizátor akce.

Právě absenci pohodlného oblečení a obuvi pocítil i celkový vítěz závodů rotný Josef Babák od Vojenské policie z Prahy, který zvládl celou trasu proběhnout za 51 minut a 52 vteřin. „ Účastním se obvykle trochu jiného typu závodů, jako je Spartan, Predátor nebo Gladiátor. Tady jsem poprvé.“ U Iron Engineera bylo pro nejrychlejšího závodníka nejtěžší plavání v rybníku. „ Hlavně kvůli maskáčům a botám, které vás táhnout ke dnu. Chvíli jsem si i myslel, že se tam utopím. Ale závod se mi celkově líbil a upřímně předčil mé očekávání.“ 

Pravidelným účastníkem a „nestorem“ překážkového běhu je 66 letý Zdeněk Stodola, který přijel do Bechyně už po šesté. „Vždycky jsem běhal v týmu se svými syny a letos jsem byl poprvé sám za sebe. Protože jsem po operaci ramene, tak jsem se bál přelézání bariér, ale nakonec to šlo.“ Nadrotmistr ve výslužbě z Olomouce si pochvaloval letošní počasí. „Už jsem tady zažil zimu i obrovské vedro, v tom se běhá opravdu špatně. Letos to bylo ideální, až na ten déšť přímo před závodem.“ 

Díky bohaté podpoře sponzorů organizátoři připravili pro vítěze všech kategorií hodnotné ceny, které se předávaly při závěrečném vyhlašování vítězů.