Ztratili jsme výjimečného odborníka – rodina a přátelé se rozloučili s Vlastou Kalivodou

V pondělí 16. srpna jsme se v Plzni rozloučili s praporčíkem Vlastimilem Kalivodou. Při pyrotechnických asanacích na Brdech utrpěl velice vážná zranění, kterým nakonec podlehl. V armádě sloužil od roku 1986 a od roku 2003 jako pyrotechnik u 15. ženijního pluku. Patřil mezi největší odborníky na munici.

"Kalič, jak Vlastu někteří kolegové přezdívali, měl u naší jednotky pro své vědomosti a vystupování to nejcennější při práci s vojáky,a to přirozenou autoritu. Svému umění obětoval až příliš," řekl zástupce velitele 15. ženijního pluku plukovník František Richter.

Rozloučení proběhlo za účasti rodiny, zástupců armády, velkého množství kolegů a přátel. "Když jsme si se svými ´bratry´ po smutečním obřadu povídali, všeobecně byli moc rádi, že se s Vlastou přišlo rozloučit tolik lidí. Ať už chceme nebo ne, také smrt blízké osoby nás spojuje," řekl vedoucí praporčík roty EOD (Explosive Ordnance Disposal) nadrotmistr Karel Václavík.

Velkou podporou celé rodiny byl i kaplan 15. ženijního pluku, kapitán Tomáš Harastej, který ve své řeči pozvednul hlavně dobrou povahu bývalého kolegy: "Nemám rád klišé a přehánění, ale jsem rád, že u Vlasty můžu říct, že jsme ho vnímali jako férového člověka, jako někoho na koho je spolehnutí, jako humoristu a člověka, který dokázal být přítelem, skutečným bratrem a milujícím manželem... My se s Vlastou loučíme, ale zároveň si přejeme, aby ho někdo jiný, někde jinde mohl přivítat. Někdo, kdo stojí za horizontem života a smrti."

Ve spolupráci s Nadačním fondem Ozbrojených složek České republiky a příslušníky 15. ženijního pluku bude v nejbližších dnech zahájena finanční sbírka na podporu rodiny zesnulého vojáka. Informace budou zveřejněny na oficiálních webech Nadačního fondu a 15. ženijního pluku.
 

Praporčík Vlastimil Kalivoda nastoupil do armády České republiky v roce 1986 jako velitel spojovací čety. Během své bohaté vojenské kariéry prošel mnoha pozicemi. K 15. ženijnímu pluku, tehdejší 15. ženijní záchranné brigádě, se dostal v roce 2003 na funkci velitele ženijního pyrotechnického družstva roty EOD. Díky svému zájmu o munici všeho druhu a stáří se stal odborníkem v této oblasti. Svoje znalosti zúročil i na dvou zahraničních misích v Afghánistánu, kde působil jako pyrotechnik odřadu EOD kontingentu AČR (ISAF).