Sáhnout si na dno svých sil – Iron Engineer prověří člověka po všech stránkách

1.jpg
  • 1.7.2022
  • Zuzana Králová

Přelézání betonových zdí, plazení pod ostnatým drátem v přímé palbě nebo přeplavání rybníku, vše v kanadách a maskáčích. Překážkový běh na 10 kilometrů Iron Engineer 2022 v posádce Bechyně opět prověřil nejen fyzičku více jak 270 účastníků.

Na závody velitele 15. ženijního pluku přijeli příslušníci z různých armádních útvarů nebo složek integrovaného záchranného systému. „Zúčastnilo se celkem 68 tříčlenných týmů (z nichž 2 byly i ze Slovenska) v kategoriích muži, ženy, mix a 66 jednotlivců v kategoriích muži a ženy,“ popsal rozdělení účastníků nadporučík Tomáš Funfálek, náčelník tělovýchovy 15. ženijního pluku.

Po tříleté pauze přichystal 6. ročník i drobné změny v podobě nových překážek: „Přidali jsme další betonové stěny na přelezení v prostoru polygonu, a protože se tam staví nové cvičiště, využili jsme i rozestavěné budovy k určitému zpestření celého běhu,“ upřesnil některé z letošních inovací náčelník tělovýchovného centra 15. ženijního pluku poručík Michal Strejc.

Přelézt stěnu, ať betonovou či dřevěnou, dalo závodníkům opravdu hodně zabrat. „ Všechno bylo hodně mokré a kluzké, takže bylo těžké se nahoru vyškrábat. Celkově mi přišel letošní ročník kvůli dešti a hodně vody asi nejnáročnější ze všech,“ prozradil kapitán Matěj Picka z 13. dělostřeleckého pluku, který společně s jeho kolegy pětibojaři, poručíkem Lukášem Martínkem a rotmistrem Vojtěchem Neumannem, vyhrál kategorii mužských týmů.

Výhodu spolupráce v týmu kvitovala jedna z vítězek ženské kategorie týmů nadporučice Kateřina Albrecht Linhartová z ekonomického oddělení 15. ženijního pluku: „ Navzájem si můžeme při těžkých překážkách, jako je právě to přelézání, pomoci. Navíc tady hraje velkou roli i vzájemná motivace, která hlavně na posledním nekonečném kilometru je hodně důležitá.“

Právě na posledních ročnících zazněly požadavky zkrátit finální běh třeba na polovinu. „Právě tady v té části je to nejzajímavější. Tam už hraje velkou roli psychika. Běžíte ve vysekaném pruhu trávy a máte pocit, že se vám cíl vůbec nepřibližuje,“ potvrdil náročnost závěrečné části poručík Strejc. Jak se přiznal, jeho nejméně oblíbenou překážkou je tzv. Vietnam: „ Musíte se potopit téměř úplně celý, protože je hodně vody, a proplavat těsně pod plechovými deskami přibližně deset metrů. Nic pro klaustrofobiky.“

Celý závod s nejrychlejším časem 49:42 nakonec za jednotlivce vyhrál Jan Macoun z 532. praporu elektronického boje Tábor. V ženské kategorii to byla Voráčková Adéla z Hradní Stráže Praha (čas 01:00:01). Ve smíšených družstvech získali zlatou medaili kapitánka Martina Němcová, poručík Patrik Schwan a svobodník Jan Plenař ze 42. mechanizovaného praporu Tábor (čas 01:08:31) a za muže již zmíněný kapitán Matěj Picka, poručík Lukáš Martínek a rotmistr Vojtěch Neumann ze 13. dělostřeleckého pluku Jince (čas 55:13). V ženských týmech byly nejrychlejší nadporučice Kateřina Albrecht Linhartová, rotmistryně Martina Remiášová a poručice Kristýna Macháčková z 15. ženijního pluku Bechyně (čas 01:35:44)

Pro vítěze byly připravené hodnotné ceny. „Díky našim sponzorům jsme mohli vítězům předat nejen poháry a medaile, ale i věcné ceny, za což jsme velice vděčni,“ dodal nadporučík Funfálek.

Velitel 15. ženijního pluku plukovník Martin Kavalír na závěr přislíbil organizaci Iron Engineera i na příští rok a vyzval všechny přítomné k účasti. „Je to velká akce a děkuji všem organizátorům, kteří se na přípravě závodů podíleli, za jejich práci.“

Fotogalerie