Pyrotechnici likvidovali výbušniny společně s chemiky

Zneškodnění nastraženého výbušného systému trénovali čeští i belgičtí pyrotechnici společně s libereckými chemiky. Po dvou letech se ve výcvikovém prostoru Tisá opět konalo mezinárodní cvičení Toxic Shell. Letos se poprvé zúčastnili výcviku i další složky Integrovaného záchranného systému.

Každý rok instruktoři Toxic Shell připravují celou řadu scénářů, které vychází z aktuální situace ve světě. „ Dostaneme např. hlášení z důvěryhodných zdrojů, že podezřelá osoba zanechala na nádraží Tisá zavazadlo. Kvůli hrozbě IED (nástražného výbušného systému) se k němu nikdo nesmí přiblížit a čeká se na příjezd specialistů,“ popisuje jednu z možných situací CBRN (Chemical,biological,radiological a nuclear) specialista roty EOD 152. ženijního praporu rotmistr P. L. K tomu dodává, že když se jedná o tzv. chemické IED, je tam sice výbušnina, ale ta má za úkol pouze rozptýlit nějakou nebezpečnou chemickou, biologickou či radioaktivní látku.

Při zásahu přichází nejprve na řadu pyrotechnici, kteří díky speciálnímu EOD vybavení a přístrojům mohou bezpečně vyhodnotit výchozí situaci. „ Snažíme se eliminovat riziko zranění, takže prvotně používáme průzkumné prostředky např. robota s přístroji. Standardně na něm máme připevněné tři detektory na rozlišování chemických, biologických a radioaktivních látek,“ upřesňuje využití speciálního EOD vybavení kapitán Marek Pražák, náčelník skupiny přípravy k identifikaci hrozeb CTIP (Centrum technické a informační podpory) 15. ženijního pluku.

V současné době disponují ženisté třemi roboty – Talon je největší, pak Dragon Runner 10 a 20. Díky jejich kamerám a detekčním přístrojům má operátor okamžitý přehled. „ Může pak potvrdit, nebo vyvrátit hrozbu nástražného systému. Zjistí, zda je prostor kontaminovaný. Na dálku může i přerušit iniciační řetězec např. přestříhnutím drátu apod.,“ přibližuje další výhody využití průzkumného prostředku kapitán Pražák.  Zároveň dodává, že pyrotechnici mají za úkol primárně zneškodnit výbušný systém. „ Pokud nám průzkum ukáže, že množství nebezpečné látky je mizivé a není škodlivé, můžeme na dálku nálož odpálit. Když ale hrozí zamoření většího území a ohrožení osob, musí pak přijít na řadu pyrotechnik osobně a ručně výbušný nástražný systém zlikvidovat,“ vysvětluje běžný postup rotmistr R.M., zástupce velitele týmu CBRND roty EOD, 152. ženijního praporu. Jakmile ženisté dokončí svojí práci, je další postup už v rukách chemiků, specialistů z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce.

Letos se do výcviku zapojili kromě vojáků Armády České republiky i zástupci IZS (Integrovaný záchranný systém). Instruktoři mohli využít výcvikové prostory místního záchranného hasičského sboru.  Kromě toho se do scénářů zapojili i policisté. „Kdyby nastala reálná situace, že se opravdu někde najde nastražený výbušný systém s nebezpečnou látkou, nebyli bychom tam jen my, ale i spousta dalších složek. Hasiči kvůli likvidaci průmyslových toxických látek, zdravotníci v případě kontaminace biologickými látkami nebo policisté na uzavření prostoru atd… Je to propojený systém a je důležité, aby všichni spolupracovali,“ dodává zástupce velitele týmu CBRND.