Praxe je stokrát lepší než příručky, říká záložník pontonové roty

Fyzická námaha, dril a spolupráce – především s tím se seznamovali nováčci u pontonové roty Aktivní zálohy během soustředěné přípravy v Litoměřicích. Přímo na řece Labi cvičili záložníci společně s profíky stavět přívozová přepraviště z pontonů a převážet techniku z jednoho břehu na druhý.

„ Využíváme tady znalosti získané z našeho nasazení v Lotyšsku, kde jsme s pontony cvičili vůbec jako první. Rozdíl byl především v tom, že tam nemají prostory pro výcvik na vodě, takže jsme se pohybovali pouze v civilním prostředí, což přibližuje výcvik reálnému nasazení,“ zavzpomínal na úlohu ženistů v zahraniční operaci velitel pontonové roty 152. ženijního praporu kapitán Marek Hanák. Právě kvůli absenci vodních cvičišť museli naši pontonisté provádět úpravy břehů, okolních prostorů a samotný průzkum vodního dna. „ Pro tyto potřeby máme tzv. echolot, se kterým je možné zjistit profil dna a materiál podloží,“ dodal kapitán Hanák.

Právě zkušenosti a zaběhlé postupy předávali ženisté z Bechyně svým kolegům z civilního sektoru, kteří se teprve nedávno přidali k aktivním zálohám pontonové roty. „ Více jak polovina z nás jsou tu poprvé a na začátku to bylo hodně znát. Díky profíkům a jejich know-how jsme se ale všichni rychle zatáhli a teď už každý ví, kde je jeho místo. Je skvělé, že se nemusíte spolehnout jen na příručky, ale můžeme si vše vyzkoušet v reálu,“ přiblížil výhody spolupráce s profíky zástupce velitele pontonové roty Aktivní zálohy nadporučík Tomáš Faigl.

Podle něj je pro záložníky největším kamenem úrazu přechod z civilního do vojenského života. „ Trvá to třeba 2-3 dny, než se to v hlavě přehodí a začnete fungovat. Navíc když se jedná o komplexní cvičení, tak řešíte nejen přechod do vojenského života, ale i přechod do rozehry nebo námětu, které v rámci cvičení řešíte. Ti, co jsou tady delší dobu, tak už to mají najeté rychleji. Nováčci jsou ze začátku ale hodně zmatení.“

Práce na pontonech je především o neustálém opakování a spolupráci. „V rámci stavby přívozového přepraviště se musí udělat celá řada činností, a i proto měli záložníci ze začátku problém si zapamatovat všechny postupy,“ popsal spolupráci s aktivní zálohou ženista Tomáš Rosůlek, který u pontonové roty slouží 4 roky. Jak sám řekl, fyzická síla je při této práci zásadní. „ Všechny díly na pontonu jsou velmi těžké. Třeba prostřední díl rampy váží téměř 400 kg a musí ho zvedat 6 lidí najednou. Člověk musí být opatrný, aby si nezpůsobil nějaký úraz.“

Jestli výcvik přinese ovoce budou moci zjistit záložáci už v říjnu v rámci Odborně-taktického cvičení na Boleticích 152. ženijního praporu. „ Snažíme se být rovnocennou jednotkou a přestože nám chybí některé odbornosti, budeme se snažit fungovat co nejvíc samostatně a být k užitku. Většina z nás jsou lidé z IZS nebo ozbrojených složek a, i když to bude znít asi pateticky, ta česká vlajka na rameni pro nás hodně znamená,“ doplnil nadporučík Faigl.

Pro informaci:

Přívozové přepraviště se skládá z říčních dílů ze soupravy PMS (jeden ponton unese váhu přibližně 20 t), které se převážejí na vozidlech Tatra T-815 PMS. Na začátek a konec přívozu se připojují tzv. pobřežní díly (ty unesou váhu 10 t), přes které technika najíždí a vyjíždí. Se soulodím se na vodě manipuluje pomocí tlačných člunů (MO-634 nebo MO-2000 Veronika). Pohyb člunů a soulodí na vodní překážce je řízen velitelem soulodí pomocí praporků. Ze soupravy PMS se může složit i most o libovolné délce a zatížitelnosti MLC 70. Doba výstavby je závislá na délce přepraviště, případně mostu, a podmínkách v dané lokalitě. Pohybuje se ale od 30 minut do 60 minut čistého času výstavby.