Podvodní lanovka ušetří potápěčům nejen čas, ale může zachránit i život

Potápěči 15. ženijního pluku poprvé sestavili podvodní lanovku. Během svého posledního výcviku v zatopeném mašovickém lomu na Znojemsku tak propojili lezeckou i potápěčskou oblast. Díky lanovce ušetří nejen spoustu času, ale usnadní si i práci pod vodou a mohou zachránit život, nebo drahé vybavení.

Podvodní lanovka má dva až tři pevné kotvící body. Na jedné straně na břehu a na druhé pak pod vodou. „Jednodušší variantou by bylo na břehu s dobrou dostupností sestavit kladkostroj a s jeho pomocí pak napnout lano. Výzvou a naším úkolem bylo ale vyřešit problém dopnutí lana obráceně a to na samotném dně dané lokality. Zde jsme zkoušeli hned dvě varianty. Jedna byla pomocí čtyřnásobného kladkostroje a druhá za využití improvizovaných prostředků tzv. Gruzinským způsobem,“ prozradil základní postup při sestavování lanovky cvičitel 15. ženijního pluku rotný Petr Šelmát. Podle něj je u kotvení a napínání lana důležitá sehranost a rozdělení rolí, protože práce pod vodou je mnohem náročnější než na souši. Jednotliví potápěči mají předem stanovené úkoly, které si pečlivě „nasušili“ na suchu.  „Jste v nějaké hloubce, kde je špatná viditelnost. Když si zvíříte dno, musíte počkat třeba 5 minut, než si ten kal sedne nebo musíte ukončit ponor. Nemůžete na sebe mluvit, takže vše je o předchozí domluvě nebo gestech. Navíc v případě lanovky pod vodou musíte pracovat s lanem, na které ani nevidíte v celé délce. O to je to složitější.“

Potápěči 15. ženijního pluku pracují především v hloubce 15 – 20 metrů. „V této hloubce vydržíme bez problému třeba i hodinu. Se vzduchem se můžeme ponořit až do 60 metrů hloubky, ale tam jsme schopný pracovat tak 5 minut a to pro nás nemá žádný význam,“ vysvětlil možnosti ponoru starší potápěč nadrotmistr Karel Háječek, který má zároveň znalosti z vojenského lezení. Právě tyto dva prvky suché a mokré „cesty“ se při vytváření systému vypnutí systému lan v případě  budování lanovky propojují. 

 „ Právě lezec musí vysvětlit potápěčům, jak ten kladkostroj bude fungovat, kolik kladek k tomu musí připravit a jaký další materiál je k tomu potřeba. Pak se to začne skládat dohromady,“ dodal nadrotmistr Háječek. 

Lanovka se používá na transport výbušného i nevýbušného materiálu nebo při opravách podvodních staveb. Nahrazuje tak přepravní nebo zvedací vaky a ušetří potápěčům spoustu času. „ Prováděli jsme zátěžovou zkoušku se 4 minami, celkem cca 40 kg, které jsme spustili až ke kotvícímu místu. Na této lanovce se dá přepravovat třeba i osoba, ale museli bychom doplnit některé bezpečnostní prvky,“ popsal využití lanovky rotný Petr Šelmát. Zároveň dodal, že potápění s lanem je vyšší level pro každého potápěče, proto by v podobných scénářích výcviku chtěli i nadále pokračovat. „ Na Dalešické přehradě jsme už před lety zorganizovali ve spolupráci s lezci z Olomouce cvičení, kdy na skále pod vodou uvízl potápěč. Nebyla žádná jiná cesta na záchranu, než sestrojit lanovou podvodní trasu. Po té se potápěč dopravil do bezpečí v dané hloubce, aby se nezhoršil jeho zdravotní  stav. To bychom chtěli zase do budoucna někdy zopakovat.“