Nejrychlejší čas při závodech Iron Engineer měl personalista z Bechyně

230 závodníků stanulo na startovní čáře při závodech Iron Engineer v Bechyni. Na účastníky z řad vojáků, ale i zástupců IZS, čekala 10 kilometrová trať s více jak 30 různými překážkami. Sportovního klání se zúčastnil i bývalý velitel 15. ženijního pluku, brigádní generál Robert Bielený, který byl u zrodu závodu Iron Engineer.

„ V roce 2013 jsme společně s majorem Edou Zíkou s tímto závodem začínali. Jsem moc rád, že tradice stále pokračuje a že je o to takový zájem. Hlavně kvituji účast příslušníků integrovaného záchranného systému a kolegů ze Slovenska,“ řekl krátce po skončení závodů ředitel sekce logistiky Ministerstva obrany AČR, brigádní generál Robert Bielený. Jak dále prozradil, ve srovnání s první ročníkem přibylo na trati několik nových překážek. „ Hlavně se jedná o prostor EOD polygonu. Nově jsou tam rozmístěné různé skruže a několik malých po sobě jdoucích bariér ze silničních panelů, které je nutné zdolat. To dříve nebylo. Organizátoři navíc přidali i další vysoké bariéry na přelézání. Hned ta první a v každém ročníku již tradiční, bývalá žhavící zeď, je hodně náročná.“

Překážky jsou převážně přírodního charakteru a v mnohém odpovídají vybavení vojenských cvičišť. „ Největší záludností Iron Engineera je to, že účastníci musí celý závod absolvovat v mokrém služebním oděvu a obuvi, u vojáků jsou to maskáče a kanady. Hned na začátku je proženeme dekontaminačními sprchami, aby se namočili a pak mohli vběhnout do hořících balíků slámy,“ popsal jednu z přitěžujících okolností celé akce hlavní organizátor Iron Engineera a náčelník tělovýchovy 15. ženijního pluku kapitán Tomáš Funfálek.

Počasí závodníkům letos hodně přálo. Teploty kolem 13 stupňů a málo vody ušetřilo všem hodně sil. „Já jsem běžel téměř všechny ročníky a letos jsem se cítil nejlépe. Navíc jsem před tím den nejedl, abych byl lehčí. Musím říct, že to bylo při přelézání bariér celkem i znát,“ přiblížil svoje pocity hned po závodech zástupce náčelníka štábu 15. ženijního pluku podplukovník Martin Štencl.

Nejrychlejší čas celého závodu 55:21 nakonec zaběhl nadrotmistr Vladislav Joska z personálního oddělení 15. ženijního pluku, který se Iron Engineera zúčastnil už po čtvrté: „ Dneska se mi od začátku běželo parádně a myslím si, že jsem si dobře rozvrhl síly a hned od začátku nenapálil příliš tempo. Jsem rád, že to nakonec vyšlo.“  Jak sám dodal, nejtěžší pro něj je kombinace voda a bahno. „Při plavání vás všechno táhne ke dnu. Nemohl jsem ani plavat kraula, protože jsem měl moc těžké rukávy. Když se pak po vynoření máte rozběhnout s 5 kg bláta a vody navíc, to je podle mě to nejhorší.“

První místo mezi ženami získala nadporučice Kateřina Albrecht-Linhartová také z Bechyně. V družstvech mužů to byl tým z Přáslavic  (nadrotmistr Josef Zlámal, poručík Luděk Šálek a desátník Tomáš Heinz), ve družstvech žen získala první místo trojice z Tábora (poručice Dominika Kleisová, desátnice Natálie Dušková a desátnice Kristýna Autratová). Zlato ve smíšených družstvech vybojoval tým z Velitelství teritoriálních sil v Táboře (kapitánka Martina Němcová, nadrotmistr Bohumil Samec a nadrotmistr Michal Korábik).