Home page > Aktuality > Hladinu Labe rozvířily vojenské čluny

Hladinu Labe rozvířily vojenské čluny

Ovládat člun, sledovat navigační praporky a k tomu být schopen určovat směr přívozového soulodí pontonové mostové soupravy – to všechno se v těchto dnech učí na řece Labi v Litoměřicích vojáci pontonové roty 152. ženijního praporu. Kurz strojníků malých vojenských plavidel se strojním pohonem nebo přívěsnými motory je kvůli koronavirové krizi vůbec prvním výcvikem na vodě organizovaným v letošním roce.

Celkem se na Vodním cvičišti sešlo deset posluchačů, které školí šest instruktorů. Během tří týdnů se učí ovládat tlačný motorový člun MO 634 a laminátový člun RUS-B. „ V první fázi jsme se věnovali převážně teoretické části a bezpečnosti při výcviku na vodě, jak s technikou, tak i bez ní. Druhá etapa byla zaměřená na praktickou část, jako je obsluha jednotlivých dílů a soulodí. Patřilo sem také řízení samostatného plavidla a činnost s praporky, „ upřesňuje náplň výcviku velitel kurzu poručík Ondřej Bajer.

Poslední týden slouží k upevnění všech získaných znalostí a dovedností. Celý kurz vyvrcholí ve čtvrtek, kdy na účastníky kurzu čeká závěrečná zkouška:“ Zahrnuje teoretickou část, která obsahuje bezpečnostní opatření, strojní teorii, signály na vodě i otázky z konstrukce a údržby plavidel. Pak následuje praktická část. Je to v podstatě taková autoškola, kdy nejdříve musíte projít testem, potom jdete na jízdy a nakonec přijde technická část, „ vysvětluje průběh zkoušky poručík Bajer. Ten, kdo úspěšně absolvuje tento kurz, získá dva kupony strojníka na řízení MO 634 a i na ovládání člunů s přívěsnými motory.

Nejtěžší z celého výcviku je podle účastníka kurzu desátníka Kamila Červenkyvšechno zkombinovat dohromady:“ Umět řídit samotnou loď, pozorovat praporky, podle kterých se řídíme a zároveň i různé přístroje na palubní desce, občas vám z toho jde hlava kolem.“

Kamil Červenka nastoupil k pontonové rotě teprve na začátku letošního roku a ve svých 21 letech je tzv.pontonem nepolíbený. I proto je pro něj tento kurz celkem náročný. „ Kromě samotného řízení člunů, které je samo o sobě dost těžké, také hodně záleží na přírodních podmínkách. Jak silný je proud vody, jaký fouká vítr apod. Např. v prvních dnech byla voda téměř stojatá, takže se plulo úplně jinak, než se pluje teď, po těch deštích. Řeka má mnohem větší průtok a s pontovými díly i s čluny se musí pracovat mnohem razantněji.“

Naplánovat výcviky pro pontonovou rotu na celý kalendářní rok není jednoduchá záležitost. Podle velitele roty kapitána Josefa Kurfiřta jde hlavně o to, aby jednotlivé části na sebe logicky navazovaly:“ Nejdřív se musí nacvičit základní činnosti, které jsou u rot našeho ražení hodně specifické. Už jenom proto, že pracujeme se speciální technikou a ve specifickém prostředí vodní překážky. Do této přípravy patří třeba i současný kurz strojníků člunů. Veškerá snaha by pak měla vyvrcholit taktickým výcvikem, ideálně ve spolupráci s jinými útvary. To se povedlo např. v předchozích dvou letech. Letos nám bohužel okolnosti nedovolili takovýto výcvik realizovat.“

Prioritou pontonové roty a zároveň 152. ženijního praporu je v současné době připravit úkolové uskupení na bázi pontonové čety pro nasazení v zahraniční operaci eFP Lotyšsko. „ S tímto cílem organizujeme nejen odborný výcvik na vodě, ale i další druhy přípravy, tak aby byli příslušníci pontonové roty připraveni v polovině roku 2021 na zahájení plnění úkolů zahraniční operace,“ dodal kapitán Kurfiřt.

Fotogalerie

Nahoru