Z kanceláře přímo do boje – aktivní záloha cvičila v Bechyni sebeobranu

Z celé republiky se sjeli příslušníci Aktivní zálohy do Bechyně, aby si vyzkoušeli přežití v lese a boj z blízka. Skupina 18 vojáků pontonové roty strávila týden v posádce 15. ženijního pluku pod dozorem zkušených instruktorů.

První dva dny čekala účastníky cvičení nejprve teorie o tom, jak se dá v přírodě fungovat jen s nezbytně nutným vybavením a s použitím improvizovaných prostředků. V praxi se pak učili, jak se rozdělává oheň, budují přístřešky, nebo jak se získá pitná voda apod. Noční přespání v lese se kvůli vichřici muselo ale zrušit.

Zbytek týdne patřil výcviku boje zblízka pod taktovkou vedoucího instruktora prap. Daniela Kotláře, který se bojovým systémům věnuje přes 35 let a instruktorem je od zavedení  MUSADO MCS do AČR: „ Jeden den byl zaměřený na techniky s dlouhou a krátkou střelnou zbraní, kdy se učili i pádové techniky s přechodem do střeleckých pozic. Dále jsme je učili obranu např. proti napadení tyčí nebo nožem, kdy jim zbraň selhala, nebo byli zaskočeni útokem.“

Následovala výuka boje  nožem, při které se záložáci učí základní výpady, kryty a jejich kombinace. Dále boj ve dvojicích a odzbrojovací techniky. Při svém výcviku používají  jak cvičné dřevěné nože, tak ostré  na nácvik výpadů na cvičné cíle.

„ Občas se někdo z nás zraní, ale není to nic vážného. Většinou se jedná jen o odřené klouby nebo naražené kosti. Nejhorší pro mě byl nácvik pádů. Jak na to člověk není zvyklý, tak mě druhý den bolelo celé tělo a nebyl jsem zdaleka sám,“ podotkl velitel pontonové roty aktivní zálohy nadporučík Oldřich Kodeda, který je v civilu architektem.

Stejně jako on, i ostatní strávili prakticky celý týden venku, přestože teploty se pohybovaly kolem bodu mrazu.

„Voják musí být připraven bojovat v reálné situaci za jakýchkoliv podmínek – ať je vedro, zima, prší nebo sněží. Armádní systém boje z blízka je postaven na reálných podmínkách, a z toho musíme vycházet, „ vysvětlil vedoucí instruktor, proč se se svými svěřenci neuchýlil do tepla tělocvičny. 

I přes drsné podmínky byla spokojenost na konci výcviku na obou stranách. „ Instruktoři pro nás tady udělali, co mohli. Vlastně se z minima snažili vytěžit maximum. Moji vojáci jsou spokojeni a ten týden určitě nebyl zbytečný, „ zhodnotil týdenní zápolení velitel pontonové roty. Další výcvik čeká záložáky koncem března. Tentokrát se ale zaměří už na jejich odbornosti, tedy práci s pontony v Litoměřicích na Labi.