Při ostrém trhání a minování sehraje velkou roli psychika

„I když se to zdá jako přežitek, minování je pořád z hlediska ekonomického a praktického velmi rozšířený způsob zatarasování,“ říká zástupce velitele 151. ženijního praporu major Jan Štipčák. Právě pokládání min na všechny možné způsoby trénuje v těchto dnech ve vojenském újezdě Boletice 62 vojáků – ženistů, příslušníků 4. brigádního úkolového uskupení.

Cvičení je rozděleno do dvou částí – na výcvik s cvičnou municí a pak na výcvik s ostrou municí.  V prostoru Sádlna se ostrého trhání a minování účastní nejen ženisté z Bechyně, ale i příslušníci ze 4. brigády a 13. dělostřeleckého pluku. „Procvičujeme tady např. pokládku jednotlivé miny, zřizování minového pole rojnicovým způsobem a pomocí minového provazce nebo zřizování průchodu ve vlastním minovém poli,“ popisuje hlavní úkoly major Štipčák. Podle něj je doba strávená ve výcvikovém prostoru aktuálně pro všechny vojáky velice důležitá. „Celkově je znát pauza způsobená Covidem, kdy jsme plnili mimo armádní úkoly. Vojáci si teď musí zase zvykat na život v poli, určitý řád, na spolupráci, ale i tvrdou dřinu.“

Výcvik s minami není opravdu jednoduchá záležitost. Kromě psychických zábran, které musí voják při manipulaci s ostrou municí překonávat, tady hraje roli i fyzická náročnost. „ Každá mina váží 10,8 kg. Většinou nesete dvě najednou,  k tomu se ještě připočítá váha zbraní a dalšího vybavení, třeba lopatky, a jste na 30 kg. S tím pak musíte samozřejmě překonat nějakou vzdálenost. Takže určitě musíte být dostatečně fit, abyste to dali,“ popisuje celkovou zátěž starší ženista 1. roty bojové ženijní podpory Ladislav Bevelágua. Na podobném výcviku je poprvé, i když zkušenosti z pokládání min má dokonce i ze zahraničí operace. V roce 2019  byl na misi v Litvě, kde společně s ostatními ženisty z různých evropských zemí budovali minová pole. „Navzájem jsme se seznamovali s druhy min, které se používají u našich spojenců. Právě naše mina tzv. bakelitka (PT Mi Ba III) patří k těm lepším, hlavně kvůli své jednoduchosti a účinnosti.“

Adjustovat minu neboli připravit na možný výbuch zvládne vycvičený voják za několik minut. „Mina je pak připravená na iniciaci, tedy na moment, kdy přes ni přejede bojové vozidlo. Samotná exploze pak roztrhne např. pás tanku, nebo může zničit kolo, „přibližuje použití ženijní munice velitel strojní  čety 2. roty bojové ženijní podpory poručík Martin Hudeček. Reálný účinek si vojáci demonstrují hned na začátku ostrého výcviku. „Je to hlavně z toho důvodu, aby viděli, co ta mina dokáže a měli k ní respekt. Je to hodně o psychice. Každý je hrdina až do té doby, než vymění cvičnou munici za tu ostrou, “ doplňuje zástupce velitele praporu.

Speciální ženijní prací je zřízení minového pole pomocí minového provazce. „ Používá se při situaci, kdy jsme blízko nepřítele. Celé by se to provádělo v noci pod taktickým námětem, nemluví se u toho, ústroj musí být upravena tak, aby nic necinkalo,“ vysvětluje postup pokládky poručík Hudeček. Nejtěžší na této činnosti je samotné vykopání tzv. lůžka. „Všechno provádíte v leže. Nemůžete se do lopatky pořádně zapřít, takže pracují hlavně ruce a ramena. Pokud máte kamenitý terén, je to opravdu náročné,“ dodává Bevelágua.

Ostrého trhání a minování se účastní celkem 112 lidí s 38 kusy techniky. Čtrnáctidenní vyvedení vojsk tedy není zaměřeno pouze na výcvik s municí a ženijní práce v poli, ale i další oblasti. Od logistické podpory, výcviku štábu až po řidičskou přípravu. „Za několik hodin jsme si tady vybudovali takovou malou vojenskou základnu s kompletním zabezpečením. Pro celou řadu vojáků je to úplně nová zkušenost. Jen doufám, že už teď těch příležitostí cvičit bude mnohem víc a že budeme moci plně využít i nové vybavení v podobě přileb a bojových opasků, které jsme nedávno vyfasovali,“ zhodnotil vyvedení vojáků 4. brigádního úkolového uskupení major Štipčák.