Násilné vstupy do objektů – novinka příštího roku ve výcviku AČR

Vypáčení dveří, odstřelení zámku nebo vniknutí do budovy pomocí nálože – to všechno bylo obsahem soustředěného výcviku řídících kurzů v provádění násilných vstupů do objektů neboli tzv. „breaching“. Během 14 dnů si vojáci 15. ženijního pluku Bechyně, 601. skupiny speciálních sil Prostějov a 43. výsadkového pluku Chrudim vyměňovali zkušenosti ze zahraničních kurzů a operací, slaďovali způsoby a postupy, jak nejlépe tuto novinku zavést do výcviku jednotek Armády České republiky.

„Je to jedna z klíčových schopností, nejenom pro speciální síly a výsadkáře, ale průřezově pro všechny konvenční jednotky, protože je vysoký předpoklad boje v zastavěných oblastech,“ uvedl při své průběžné kontrole náčelník generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Aleš Opata.

Úkol k zavedení nového kurzu v tzv. breachingu obdržel 15. ženijní pluk v květnu letošního roku. „Posláním tohoto soustředěného výcviku je připravit řídící zaměstnání, tedy osoby, které povedou jednotlivé části kurzu v násilných vstupech do objektů,“ popsal stěžejní bod celé přípravy zástupce velitele 15. ženijního pluku plukovník František Richter. 

Breaching je jednoduše řečeno násilný vstup do budovy oslabeným místem, zpravidla dveřmi, a slouží k tomu, aby se dovnitř dostal útočný tým. Podle jednoho z řídících kurzu, kapitána Jana Hanudeľa, se jedná o komplexní schopnost, která v AČR dlouhodobě chyběla. „Poprvé jsem breaching cvičil v roce 2014 v rámci kurzu CEO USMC v USA. Obdobnou zkušenost mají další desítky vojáků ze zahraničního působení s koaličními partnery. Roky se tento výcvik nedařilo zavést do naší přípravy a až intenzita soudobých konfliktů v zastavěných oblastech potvrdila, že zavedení breachingu nelze nadále odkládat. “

Násilné vstupy do objektů lze provést třemi různými způsoby – mechanicky, balisticky a explozivně. Mechanický postup je ten nejzákladnější. Najdeme ho i v historii, kdy se prorážely hradní brány beranidlem. „V současnosti jsme pokročili k použití páčidel k vylamování dveří. Laicky to můžeme přirovnat k situaci, kdy se vám do bytu snaží dostat zloděj, „dodal kapitán Hanudel´.

Balistický způsob je úzce spjat se střeleckou přípravou. Za použití střelné zbraně se zamykací mechanismy (např. zámky nebo panty) jednoduše odstřelí.

Posledním způsobem je explozivní vniknutí do budovy, které se používá v případě vysoké odolnosti překážky, nebo když předchozí postupy selhaly. „Co se týká úplně té nejzákladnější úrovně, tak stačí obyčejná bleskovice. Podle konstrukce a materiálu cíle se zvolí nejvhodnější nálož, kterou se dají otevřít např. dveře. Pokud má konstrukce dveří větší odolnost, bavíme se tady např. o použití železných prvků, tak tam se používá speciální náloživo, které nemá funkci tlačnou, ale řeznou,“ vysvětlil použití náloživa instruktor ze střediska bojového výcviku 43. výsadkového pluku v Chrudimi.

Bezpečnost jednotlivců a celé skupiny je a vždycky bude na prvním místě. Největší riziko souvisí s explozivní částí provedení. „Breaching je podobný výcviku s použití trhavin. Zásadní rozdíl je v tom, že breachingový tým stojí u nálože v MSD (minimální bezpečná vzdálenost) a přesto musí být chráněn především proti tlaku a střepinám. To jsou dvě základní oblasti, které mají kritický dopad na lidské zdraví,“ zdůraznil kapitán Hanudel´. Navíc dodal, že pro zajištění bezpečnosti všech vojáků v týmu se tzv. breacher učí správné určení nálože, zásady jejího umístění a stanovení pozice týmu. „Možné jsou čtyři hlavní varianty. Ideální je pozice týmu v jiné místnosti, za rohem nebo tak, aby na nálož neviděl, a v poslední řadě za překážkou, která působící tlak sníží. K tomu se využívá např. breacher blanket, za kterou se tým ukryje.“

Důležité je pro budoucí řídící kurzu v provádění násilných vstupů do objektů, aby naučili vojáky především dodržovat bezpečnostní opatření.“ Kromě toho jim chceme ukázat, že se toho nemusí bát. Chceme je zaškolit v konstruovaní a umísťování náloží a vůbec celou taktiku, která je k tomu nutná,“ doplnil instruktor z Chrudimi. „Při výcviku se budeme nejvíc zaměřovat na individualitu, aby ti vojáci byli schopni pracovat samostatně bez dalších nadřízených nebo zkušenějších kolegů. Chceme se soustředit přímo na jednotlivce,“ přiblížil své představy o budoucím výcviku instruktor ženijní přípravy u 601. skupiny speciálních sil Prostějov.

„Já jsem rád, že se to povedlo. Že se dala dohromady parta lidí, kteří tomu rozumí, a během krátké doby se jim podařilo to dotáhnout do finální podoby. Teď je potřeba k tomu dokoupit patřičný materiál a ten standardizovat,“ zhodnotil průběh kontroly plnění úkolu armádní generál Opata.

První kurz se uskuteční v půlce února v Prostějově a druhý na konci března v Bechyni. Každého se zúčastní maximálně 15 vojáků.