Armádní truhláři: Vyrobí prakticky cokoliv a kdekoliv na světě

1.jpg
  • 8.1.2021
  • Zuzana Králová

Nikdo o nich pořádně neví, ale výsledky jejich práce se najdou všude. Ženisté – truhláři jsou schopni ze dřeva vyrobit téměř všechno. Od násad na krumpáče až po nízkovodní most.

Jedním z úkolů všeobecné ženijní podpory je budování staveb k zajištění ochrany vojsk. „ Dřevo je druh materiálu, který je v našich podmínkách všude dostupný. Dá se s ním dobře pracovat a proto je logické, že se v terénu využívá např. k výdřevě okopů, pohotovostních úkrytů nebo míst velení. Z těchto důvodů je nezbytné, aby ženijní vojsko disponovalo dostatečně vycvičenými a zručnými odborníky na práci se dřevem,“ vysvětlil význam truhlářů u armády České republiky velitel 15. ženijního pluku plukovník Jiří Tršo.

Za současných mírových podmínek se vojenští truhláři využívají především k zabezpečení údržeb vojenských výcvikových prostorů, podporu vojsk při cvičeních a oprav vnitřních i venkovních zařízení. Zároveň se ale připravují i na případnou pomoc Integrovanému záchrannému systému při krizových situací. „ Při povodních jsou tito naši specialisté schopni postavit mostní provizorium či zpevnit stavby při narušení jejich statiky. Svoje využití našli i při současné epidemiologické krizi, kdy vyráběli směrové cedule k regulaci osob na odběrná místa a podložky pod stoly pro Prahu a Brno,“ doplnil Tršo.

Základním vybavením je kontejner, který obsahuje mobilní pracoviště pro zpracování dřeva MPZD na podvozku Tatry 815. Zatímco v posádce Bechyně se využívá od roku 2007 a je jediná svého druhu, v Olomouci najdeme už novější typ – dva roky starý.

„MPZD je velmi sofistikované mobilní pracoviště. Jeho použití může být značně rozmanité a je možné jej použít při nasazení v jakýchkoliv částech světa. Disponuje vlastním elektrickým zdrojem (elektrocentrálou), mobilním stanem, který je možné využít jako dočasné mobilní pracoviště. Dále obsahuje např. mobilní kmenovou pásovou pilu, světelný balón a mnoho dalších prostředků a profi nářadí, které je potřeba pro stavbu dřevěných konstrukcí v terénu. Dá se díky němu vyrobit prakticky cokoliv,“ konstatoval starší ženista specialista z Olomouce, četař Zdeněk Mondek, který je vyučeným truhlářem pro dřevěné konstrukce už z civilu. Podle něj je důležitá všestrannost a hlavně improvizace. „Každá situace je specifická, musíte k ní přistoupit pokaždé jinak, aby umožnila splnění daného úkolu na profesionální úrovni." 

A to je i hlavní rozdíl mezi vojenským a civilním truhlářem. V civilním sektoru se převážná část řemeslníků věnuje pouze jedné oblasti, např. výrobě skříní, nábytku nebo lamina. Vojenští truhláři musí být připraveni zvládnout každou výzvu. „Dokážeme dělat víceméně jakékoliv dřevěné konstrukce, ať už nízkovodních mostů do konstrukce 55cm až po stavby hoblovaných konstrukcí jako jsou pozorovatelny, strážní věže, nábytek nebo třeba zábradlí,“ upřesnil četař Vít Lid, který navíc dodal, že právě rozmanitost ho na té práci baví. Podobně to cítí i četař Josef Bakule: „Na truhlařině je skvělé to, že některé věci zůstanou zachované na dlouhou dobu. Člověk může kolem těch věcí i po pěti letech projít a ono to pořád stojí.“

Práci ženijních truhlářů najdeme i v zahraničí. Například v Iráku pomáhali v roce 2017 s výstavbou základny LSA pro české piloty v Baladu. Z jejich rukou vzešlo veškeré dřevěné vybavení, výztuhy a celé opevnění.

Fotogalerie